Je tři stakrát sladší než cukr, ale figure, chrupu ani diabetikům neublíží. Lístky stévie jsou stále oblíbenější verzí ochucovadla. Základem pro pěstování je kvalitní osivo, pravidelné zavlažování a neagresivní hnojivo.
Teplomilnou tropickou původně jednoletou stévii sladkou (Stevia rebaudiana) z čeledi astrovitých odedávna používali domorodé kmeny v Brazílii a Paraguaji na přípravu maté, ale také v přírodní medicíně při pálení jícnu či na dezinfekci ústní dutiny. Už v 16. století tato mezičasem díky šlechtění trvanlivá příbuzná pampelišky, sedmikrásky či měsíčku upoutala španělské dobyvatele. Objev chuti a vlastností pro moderní svět přisuzují švýcarskému světoběžníkovi Moisésovi Santiagovi Bertonimu a datuje se rokem 1899. V roce 1931 francouzský tandem výzkumníků Bridel & Lavielle izoloval glykosidy steviosid a rebaudiosid zodpovědné za sladkou chuť ve vyšším množ. pelendrek. V listopadu 2011 stévii v Evropské unii pod označením E960 schválili jako přídatnou látku do potravin, rozumějte náhradní sladidlo.
Výsev na přelomu března a dubna
Od poloviny prázdnin do pokročilého podzimu nevýrazně bíle kvetoucí stévii, což je víceméně podružná přidaná hodnota, můžete vysévat celoročně. Doporučeným termínem však je přelom března a dubna, tedy zhruba dva měsíce před plánovaným přeložením ven. Semena nezatlačte do země. Ke klíčení trvajícím dva až tři týdny totiž potřebují světlo. Kromě něj také teplotu nad 20 stupňů. Mikroklima vytvořte průhlednou fólií, ale přikrytí nesmí být vzduchotěsné. Roste rozprašovačem. V této prvotní fázi nepoužijte hnojivo: sice by podpořilo klíčení, ale takto povzbuzené sazeničky bývají neduživé.
Bují při výkyvech mezi vlhkem a suchem
Předpěstované stévii, která v dospělosti bude měřit půl metru až metr, dopřejte rašelinovo-hlinitý substrát, slunečné a chráněné stanoviště a vydatné zavlažování. Pozor však na přemokření a hnilobu kořenů. Ideální jsou výkyvy mezi vlhkem a suchem, tehdy roste nejbujněji. Intenzivnější rozmach se týká i volné půdy, do té však nemůže před červnem, přičemž na podzim je stejně třeba nutně vykopat a ukrýt.
Po zimním odpočinku je odolnější
V zimě stévii – přestěhované či soustavně květináčové – dopřejte odpočinek v místnosti s minimem světla a bez mrazu. Tento rekondiční pobyt spojte s útlumem zalévání. Vizuálně tehdy jako by odumřela, klidně ji zkraťte přibližně na 5 cm. Probouzet se začne v březnu. Po důkladném odpočinku je odolnější proti chorobám. K rozmnožování použijte kořenové odřezky, případně si pořiďte komerční sazenici.
Stačí jeden lísteček, kalorie skoro nulové
Sklizeň stévie sladké se podobá proceduře u bazalky: odštipujte zelené výhonky a používejte je začerstva nebo nasušené. Metoda „pokus – omyl“ by vás rychle naučila nepřehánět to se spoustou: k oslazení šálku čaje zcela stačí jediný malý kopinatý zoubkovaný lístek. Kalorická hodnota se blíží nule. Sáček s tuctem semen dostanete již pod dvě eura.
